Někdy jsou vážně skvělí.
Co tady na ostrově opravdu miluji, je velmi nízká kriminalita. V Čechách jsme se s kriminalitou už naučili počítat a dávat si na ni pozor, tady mě však vždycky znovu překvapí místní bezelstnost a dobrota.

Nedávno mě seřval jeden Čech žijící v Anglii, který sem přijel na dovolenou a chtěl si půjčit auto. Byl to jakýsi známý mého kamaráda, který mě prosil, jestli bych to pro něj mohla zařídit. Vše jsem vyřídila, usmlouvala s půjčovnou co nejvýhodnější cenu a najednou mi v půlnoci volá pan Jaroslav, že tohle si z něj snad dělám p.../legraci/, /ne, že bych čekala nějaké díky, ale nadávky v půlnoci mě zrovna moc nepotěšily/,že mu auto přivezli a řekli, že ho má nechat na letišti odemčené s klíčkem pod rohožkou, aby si ho potom mohli z půjčovny zase vyzvednout. A že on je ze seriozní země /nevím, kterou tím měl na mysli/ a nikdo si z něj nebude dělat blázny. Dalo mi docela práci mu vysvětlit, že tady se auta nekradou.

Minulý týden tu ale byli na dovolené moji dlouholetí znamí, kteří sem jezdí každý rok. Pokaždé si půjčí auto, pokaždé jedou na to samé místo, všichni už je zde znají a oni se cítí jako doma. Jeden den si udělali výlet na jih ostrova do své oblíbené taverničky. Poseděli, pojedli, pozdravili se s majitelkou paní Marií a spokojeně odjeli. V hotelu však zjistili, že někde ztratili klíček od trezoru. Začali tedy vzpomínat, kde ho mohli vytratit, až si vzpomněli, že ho nechali na stole v taverně. Z recepce hotelu hned volali do taverny, kde jim María potvrdila, že se klíček našel.
-takže tam budete muset jet znova?, zeptala jsem se jich okamžitě, když mi příběh vyprávěli.

-Ne. Paní María se nabídla, že klíček pošle po řidiči linkového autobusu, který okolo našeho hotelu projíždí...

Představila jsem si narvaný autobus, vepředu sedí řidič s prořídlými vlasy a zuby, před jakýmsi hotelem otevře dvířka své kukaně, odkud se vylíhne zápach cigaret a česneku, pomalým krokem vyjde z autobusu, přejde silnici, odevzdá klíček na recepci, prohodí s recepční pár slov, možná si dá i rychlé kafe, zatímco venku je zácpa, nikdo na uzounké silnici nemůže autobus předjet, cestující se potí v davu, auta v koloně troubí, cestující nadávají, autobus nabírá zpoždění.

Po několika minutách vyjde řidič z hotelu, překvapeně se rozhlídne okolo sebe a utrousí něco v tom smyslu-abyste se všichni nezbláznili-, zavře dveře, pustí klimatizaci a nerušeně pokračuje dál.

linkuj.cz vybrali.sme.sk