Někdy jsou tak roztomilí...

Před několika měsíci si nechal Adonis udělat vyšetření na cholesterol. Přišel domů s hrůzou v očích, že ho má lehce v nadlimitu a že mu doktor řekl, že se má zdravěji stravovat a chodit na dlouhé procházky. Doposud totiž jezdil na motorce i k sousedovi, který bydlí dvacet metrů od nás.

Od té doby se u nás všechno změnilo. Místo dobrůtek, které Adonis vaříval, musela celá rodina začít jíst věci s nízkým obsahem cholesterolu. V neděli už jsem se nemohla těšit na svá oblíbená volská oka na slanince, všichni jsme začali chroupat mrkve a okurky a Adonis začal každé odpoledne chodit na rázné, dlouhé procházky, na kterých jsem mu nestačila ani já pěšky ani Janýsek na kole.

Po pár týdnech se situace naštěstí trošku uklidnila, i když tuhle zase Adonis zabědoval, že jeho ručně ulovené kalamáry, které si osmažil, jsou cholesterový zabiják, ale jinak už alespoň zase nakupuje pro zbytek rodiny normální jídlo.

Kromě změn ve sravování a oblékání ale najednou včera přišla další změna. Adonis si zakoupil dýmku. Lépe řečeno – dvě dýmky. Adonis totiž zásadně přehání, tudíž dýmku, kterou má od svých 14 let, už skoro 40 let nepoužil a teď najednou potřebuje dvě. Do včerejška jsme byli příležitostní kuřáci, kteří si k vínu ubalí cigaretu, teď už si, zdá se, budu balit sama.

Do dýmky si slavnostně nacpal tabák z roku raz dva, který máme doma už léta a zapálil. Celé odpoledne už dýmku nepustil z ruky. Bafal při vaření, bafal při sledování zpráv v televizi a bafal i před naší večerní návštěvou. Mezi tím vším bafáním kažou chvilku odbíhal do koupelny k zrcadlu, aby zjistil, jestli mu dýmka sluší. Potom si vzal do pusy i tu druhou, aby zjistil, která mu sluší víc.

Musím zcela upřímně říct, že mu sluší obě, ale zamýšlím se nad tím, zda je dobré zůstávat na malém ostrově tolik roků, neboť dlouhodobé účinky života zde jsou někdy přinejmenším ...překvapivé.

linkuj.cz vybrali.sme.sk