O dětech, manželovi a telefonní spoelčnosti. Klasická nuda.

Konečně se Janýsek skoro po 14 dnech po svých narozeninách dočkal slíbené party. Do té doby jsme byli všichni na střídačku nemocní, zatímco venku bylo nádherně a my seděli/leželi doma.

V neděli tedy dorazili skoro všichni pozvaní: Italka Gracia se svým synkem, Řekyně Maria s malou dcerou, Angličanka Jane se dvěma holčickami a ještě Irka Eileen, Janýskova kmotra a její americký manžel. Děti se chovaly neuvěřitelně slušně a všichni se dobře bavili. Akorát Adonisovi se stal trošku trapas. Povídal si italsky s Gracií a ptal se jí, odkud je. „Ze severu, od Torina“, odpověděla mu. „Tak to je fajn“, Adonis na to. „Já totiž úplně nesnáším jižní Italy a na tobě je hned vidět, že jsi ze severu“. Gracia se na něj překvapeně podívala a řekla: „Jenže my jsme všichni z jihu, akorát posledních 20 let bydlí moje rodina na severu...“. Adonis vypil na ex skleničku vína a odporoučel se beze slova do kuchyně.

Jinak Adonis má v poslední době nějaké stavy přehodnocování svého dosavadního způsobu života či něco podobného. Kromě zdravé stravy a x kilometrových procházek, oprášil své závodní kolo, které zakoupil před cca 35 lety v Itálii. Z ničeho nic jsem začala po domě objevovat nejrůznější součástky od kol, tuhle zase přišel s jedním ráfkem a začal ho vážit na kuchyňské váze, což dost dobře nešlo, neboť kuchyňská váha je jedna taková malá misečka a těžko se na ní tak veliký předmět může udržet. Vůbec jsem nechápala, ale pak mi Adonis vysvětlil, že váha je na závodních kolech strašně důležitá a že to jeho kolo je nesmírně vzácné a musí ho dát do perfektního pořádku. Potom našel na půdě prastaré botky /říká se těm botám na závodní kolo také tretry?/, vyleštil je a na 4 hodiny zmizel a mizí pravidelně. Až teď jsem pochopila, že jezdí jako drak po celém ostrově, nohy zamknuté ve šlapkách závodního kola a jeho obvyklé vzdálenosti jsou okolo 60-90km...

Tuhle jsem zahlédla na jeho lokti evidentní zranění od pádu. Když jsem se ho na to zeptala, tvrdil, že mi to zapomněl říct, že se mu nedávno připletlo do cesty dítě na kole a protože měl zamčené nohy v těch šlapkách, musel spadnou a tak naschvál spadnul na loket... Pořád ještě nechápu, proč si v těch šlapkách nohy zamyká a ským vlastně závodí, když jezdí sám. Že by s větrem...?

Před několika dny si Adonis přinesl domů malou, asi čtvrtlitrovou lahvičku. Rybí tuk. Prý je strašně zdravý. Ano, čítávala jsem o tom jako malá v nějakých prastarých knížkách, jak rodiče děti nutili pít lžičku rybího tuku denně. Zkusila jsem také jednu a ta strašná chuť se vůbec nedá popsat. Adonis ale nechce ani slyšet o rybím tuku v kapslích, protože podle jeho teorie, kdo chce být zdravý, musí také něco vytrpět...

Momentem, kdy se uzdravily děti, se zkazilo počasí. A tak snad konečně přijde ta klasická deštivá melancholická zima, kdy člověk nemá špatné svědomí, že sedí u počítače, zatímco by se měl s dětmi prohánět venku a také se snad po dlouhé době dostane i na to špinavé prádlo.

A ještě jedna důležitá věc: včera mi volali z telefonní společnosti, že moje linka je v pořádku, takže problém s rychlým internetovým připojením musí být na mé straně. Zkusila jsem zapojit modem a ..... najednou to fungovalo!!! Sice přestal pro změnu fungovat telefon, ale člověk nemůže mít všechno, a tak i přesto volám třikrát hurá!

linkuj.cz vybrali.sme.sk