a jiné zvláštnosti Řecka.


Po mém nedávném příspěvku z 1.2. se rozpoutala diskuze hlavně o kanalizaci, i když ta vlastně neměla být pointou příběhu. Je to ale zřejmě téma, které zajímá hodně lidí. Jednou jsem četla v Reflexu článek, tuším J.X.Doležala, jak je strašné, že se Rumunskou snaží dostat mezi země EU, když tam ještě házejí toaletní papír do koše místo do záchodu. Hmmm... Řecko už je v EU opravdu mnoho let, ale na skutečnosti to nic nemění.

Vybavuji si výraz obličejů českých turistů, když je upozorňuji na to, jak to tady v tomto ohledu chodí. Po několika letech, zkroušená jejich reakcemi, jsem sepsala takové malé desatero nejdůležitjších informací a teď už jim je předávám rovnou na letišti. Pamatuji si na jednoho distingvovaného pána, který jel do nejdražšího hotelu na ostrově. Hned po příjezdu do svého superluxusního apartmá si přečetl obsah mého letáčku a celý uřícený se za mnou přihnal se slovy: „No tak to snad s tím hajzlpapírem nemyslíte vážně! Co jste to za cestovku? Okamžitě mi zajistěte cestu domů!“ Škodolibě jsem si pomyslela, že to bude muset absolvovat nejméně jednou, než narychlo odletí... Nakonec samozřejmě neodletěl a vyklubal se z něj naprostý fanda do řeckých ostrovů.

Otázku, proč to tak je, přenechám raději někomu, kdo o celém problému ví víc. Ale pravdou je, že tohle není zdaleka jediná zvláštnost, nad kterou se našinec pozastaví. Dnes už ani nevnímám, že veškeré potrubí a elektrické vedení je vedeno venkem, takže i na překrásných starobylých benátských budovách visí všude ošklivé černé kabely a ční prorezavělé trubky. O hodně silnější trubky vedou také do moře, naprosto neskrytě a evidentně. V lepším případě obrostlé mořskými řasami, ale nikde není nic schované.

Po celém hlavní městě jsou rozmístěny značky zákaz zastavení nebo přinejmenším stání. Působí přímo jako magnet k nejlepším parkovacím místům. Sem tam tudy projde policie a rozdá pokuty, pak se ale najde nějaký Spiros, jehož bratranec má švagra, který chodil se synem nadporučíka do mateřské školky a ten to rovnou vyřídí a je po pokutě. Jednou, když byl Adonis přistižen na motorce bez helmy, dostal pokutu a šel za šéfem místní policie. „Doktore, proč nenosíš helmu?“, zeptal se ho starší pán v uniformě. Adonis se chtěl nějak vymlouvat, na což ale policista neměl náladu. „Přines si papír od doktora, že jsi měl ten den migrénu a helmu sis nemohl nasadit,“, procedil zamračeně mezi zuby. Adonis vyšel ven, vytáhl si z motorky hlavičkový papír a razítko, napsal si tam, že měl migrénu a bylo dobře.

Zákaz kouření? Ano, stejně jako už dnes skoro všude v Evropské Unii, je i zde ve veřejných prostorách. Ale Řekové jsou Řekové a nikdo jim nebude nakazovat, co budou dělat ve své vlastní zemi. A tak přijdete do banky, ve frontě můžete poprosit kohokoliv ze spolučekajících o cigaretu a když na vás dojde řada, vyfoukne vám paní u přepážky oblak dýmu do obličeje a zeptá se, co to bude. Stejně tak v nemocnici, na letišti, v lékárně nebo kdekoliv jinde.

Jednou mě docela pobavil jeden pán, který zde byl na dovolené s manželkou. Měl uhrančívý pohled, knír a věčně zapálený doutník. Zpytavě si mě prohlédnul a poznamenal hlubokým hlasem: „Víte, dlouho jsem pracoval v Súdánu. A uhádla byste, jaký je rodíl mezi Súdánem a touhle zemí?“ To jsem opravdu netušila. „Haha, jediný,“ zasmál se hrubým hlasem. „Jazyk, mluví se tu prostě akorát jinou řečí...“

Přesto všechno to zde miluji. Řecko má prostě své nezapomenutelné kouzlo.

linkuj.cz vybrali.sme.sk