probíráme školní historky


Zítra končí po 14 dnech velikonoční prázdniny a v pondělí začíná zase škola. Janýsek se mě den co den ptá, kolik ještě dní zbývá. Nevím, jestli to mám brát tak, že už se do školy těší nebo spíš se bojí, že se mu prázdniny nebezpečně zkracují.

O škole jsme si poslední dobou docela dost povídali a tak bych ráda interpretovala některé jeho postřehy.

„Maminko, my máme ve škole jen takové ty záchody s dírou a tak Michalis /spolužák, který k nim do 1.třídy propadl/ skočil se záchodového okna na dvorek /!!/, tam se vykakal, přišel na to pan ředitel a dal mu ve třídě facku.“ Udiveně jsem se na něj podívala:“Vás pan ředitel bije?“ „No, jen někdy, když hodně zlobíme,“ odpověděl Janýsek nevinným hláskem.

A to jsem měla dojem, že tělesné tresty už ve školách byly dávno zrušeny...


Janýsek evidentně ještě pořád pyká za to, že jsem si dovolila jednou paníučitelce říct svůj názor. Ve škole se bavili o hudebních nástrojích. Janýsek se přihlásil a řekl paní učitelce, že hraje na klavír. Paní učitelka ho zpražila pohledem a řekla mu:“A co to s tím naším tématem má společného?“ Janýsek polknul a mlčel.

Zanedlouho nato jim paní učitelka vyprávěla, jak jsou důležité zoubky a péče o ně a že když člověk nepečuje o své druhé zuby, další už mít nebude. Janýsek se přihlásil a řekl: „Moje maminka, když měla dvanáct roků, běžela ve škole po chodbě a jeden kluk jí nastavil nohu a ona spadla a vyrazila si přední zub...“ Paní učitelka na to ledovým hlasem:“Hmmm, tak si tvoje maminka měla dávat pozor, když letěla jako šílená....“

Nedávno zase probírali funkci očí a jak je oko důležité a co to znamená slepota. Janýsek /obdivuji jeho neutuchající aktivitu/ se přihlásil a řekl, že jeho tatínek má bratrance, který je slepý, protože má jenom jedno oko a na druhém nosí pásku. Paní učitelka se na něj posměšně podívala a prohlásila:“To nevadí, to přeci vůbec není slepý, když na jedno oko vidí...a vůbec, ptal se tě někdo?“

Po těchto příhodách bych očekávala, že se Janýskovi do školy spíš chtít nebude. Ale Janýsek to, naštěstí, začal brát s humorem, takže mi vždycky radostně hlásí, co paní učitelka zase řekla a říká:“Maminko, to je legrační, viď? Napíšeš to taky na ten svůj blog?“ A to jsem mu slíbila. A slovo držím. Zjistila jsem, že Janýsek odpočítává dny, protože se do školy těší. Těší se na to, co mi zase domů přinese za příběhy a čím mě rozesměje...

linkuj.cz vybrali.sme.sk