pokračování příběhu





„Dobrý den, tady je Novák, pamatujete si na mě?“ Ozvalo se v telefonu. Samozřejmě jsem si pamatovala-byl to TátaUzurpátor. V telefonu šarmantní a přátelský. „Potřeboval bych, jestli byste mi mohla zařídit letenky na Korfu a zpět a nějaký krásný hotel tak na 4 dny a auto na letiště...“

Aha, pomyslela jsem si, chce manželce udělat hezký víkend na místě, kde spolu nemohli prožít celou dovolenou. Možná ho začalo mrzet i to, jak se k ní tady najednou začal nehezky chovat. No, každý člověk má své mouchy a na tomhle je hezké, že chce své chyby napravit....

Ochotně jsem mu přislíbila pomoc a začala posílat maily, telefonovat a obcházet hotely ve městě.

Jenže pan Novák se týden neozval. Poslala jsem mu několik SMS a když se pořád neozýval, pustila jsem to všechno z hlavy.

Po pár dnech ale zazvonil telefon: „Tak co, objednalas to? Je to všchno v pořádku? Neboj, já se ti odvděčím..,“ přešel pán z ničeho nic na tykání, což mě trochu překvapilo, ale já jsem mu dál tvrdošíjně vykala. „Nevěděla jsem, jestli ještě máte zájem, když se neozýváte, posílala jsem vám několik textovek.“ „Jasně, že mám zájem, ale žádné zprávy jsem nedostal...,“ lhal pan Uzurpátor, jako když tiskne, ale to jsem v té chvíli ještě nechápala.

„Dobrá, tak já tedy ještě jednou všechno ověřím, ale dejte mi nejpozději zítra ráno vědět, jestli to tedy všechno platí,“ svolila jsme nakonec a zavěsila.

Jenže Uzrupátor se zase neozval další dva dny. Zkoušela jsem mu volat na mobil, psát SMS, ale nic. Napsala jsem tedy jeho ženě /jejíž telefonní číslo jsem měla nedopoatřením ještě pořád uložené/, jestli by mohla vyřídit manželovi, aby mi zavolal. Chtěla jsem napsat, že mi tu jinak zruší všechny rezervace, ale nechtělo se mi dlouze rozepisovat.

Za chvilku na to volá Uzurpátor: „No, ahoj, to víš, že všechno platí, ještě ti ale zavolám zítra v devět ráno, v kolik přiletíme. Víš, manželka o ničem neví, já totiž letím se svojí bývalou ženou. Chcme si udělat hezký víkend.... .“ Zůstala jsem zírat na hluché sluchátko ještě notnou chvíli...

Takže Uzurpátor zřejmě jen předstíral, že tu nechce svoji ženu nechat samotnou, ale přitom ji tu samotnou nechat chtěl, aby mohl být nerušeně se svojí bývalou manželkou, kterou si sem teď přiveze? K nevíře.

Druhý den se opět neozval. Večer jsem tedy zrušila rezervaci auta a druhý den i rezervaci letenek, jen hotel jsem ještě nechala. Ale Uzurpátor nezavolal, nedorazil, nebral telefony a stal se prostě nezvěstným. Z hotelu mi volali, aby mi vynadali, že zákazník nepřijel...

Měla jsem strašný vztek. Na to, jak mě úplně cizí člověk nechá bezohledně všechno zorganizovat a pak mu ani nestojím za jediný telefonát, aby poděkoval a řekl, že nedorazí. Na to, jak může být někdo takhle bezcharakterní a dělat, že se svoji ženu bojí nechat někde samotnou, přitom má dobře promyšlený volný čas s milenkou. Na to, že jsem se na něj nevykašlala ve chvíli, kdy mi oznámil, s kým přijede a neřekla mu to.

Zkoušela jsem mu znovu volat, ale nevzal telefon. Napsala jsem tedy vzkaz jeho ženě, ať se nezlobí, ale že bych potřebovala, aby mi její muž okamžitě zavolal. Na to mi přišla odpověď: Nemohu vám nějak pomoci já? Manžel totiž dnes ráno odjel na služební cestu a bude pryč celý víkend. Bohužel jel někam, kde nemá signál....

Bylo mi jí moc líto. Napsala jsem: Ne, děkuji a přeji hezký večer....

linkuj.cz vybrali.sme.sk