a malý výlet

Přijeli na Korfu asi před třemi lety na krásné velké plachetnici. Jim a Jill, dost nesourodý pár kolem padesátky. Zakotvili přímo vedle nás, takže jsme vlastně sousedé, i když naše plachetnička vedle té jejich vypadá jako rybářská bárka.

Rozhodli se skoncovat se životem v Anglii a přestěhovat se do země s lepším podnebím. A tak v Anglii prodali všechno, co měli, a usadili se na Korfu.

Za ty tři roky, co zde kotví, jsem viděla jen jednou jedinkrát, že by loď opustila přístav. Jim většinou sedí na palubě a popíjí gin s tonikem nebo sedí v přilehlém baru a popíjí gin s tonikem.

Jill sedí na lodi, čte nekonečné množství Harlekýnů, kouří padesát cigaret denně a popíjí kávu nebo gin s tonikem /podle denní či noční doby/.

Vypadají spokojeně. Skoro nikam nevycházejí, jen sem tam na nákupy. K životu jim stačí drby z místního přístaviště, které mají vzhledem k jazykové bariéře trochu profiltrované.

Včera jsme poprvé za celé léto vyrazili na kratičký výlet naší loďkou. Jim a Jill měli radost, že se něco děje a budou mít nový námět ke svým rozhovorům u ginu s tonikem, tak nám ochotně pomáhali odvázat lana a odstrčit se od břehu.

„Vy nikam nejedete?“ Volala jsem na ně. „Nene, nám je tady dobře. A v moři se nekoupeme, plavou tam ryby,“ smála se Jill.

A my jsme za parného letního dne vypluli na moře, zakotvili v nedaléké zátoce, kde jsme se koupali v průzračném moři a poté na palubě pojídali studený oběd a zapíjeli ho vychlazeným Zubrem.

Obloha byla světlounce modrá, jako pozadí obrazovky Windows a nad námi kroužily vlaštovky, které se za nedlouho budou chystat na jih.

Kámen, který mě tížil, jako by byl spláchnut s mořskou pěnou. Zavírám oči a naslouchám zvukům vrcholícího léta...

linkuj.cz vybrali.sme.sk