z minimarketu


Na rohu naší ulice si kdysi dávno náš soused udělal minimarket. Živil ho tenkrát především Adonisův kamarád Nikos, protože ten bydlel hned vedle, měl hodně peněz a k tomu všemu byl líný chodit nakupovat. Zakže vždycky jen vzal telefon, zavolal Xenofondovi, aby mu připravil věci, které potřebuje, pak spustil košík z okna, do něj dal peníze a vytáhnul si nahoru nákup, který mu tam Xenofondas vložil.

Jenže pak se Nikos odstěhoval do Atén a bylo po nákupech. A tak Xenofondas musel zavřít. Krámek byl k pronájmu a sem tam se někdo pokoušel se v něm uchytit, ale vždy po několika měsících zkrachoval a zavřel.

Před několika měsíci si minimarket někdo koupil a začal v něm dělat drastické úpravy. Mladý a švarný majitel s velkou pompou krám otevřel a na dveře si připnul cedulku, že hledá prodavačku.

Ta se celkem brzy objevila. Mladá, s kulatým obličejem a 20kg nadváhy, trošku zamračená. Ona i majitel bývali v obchůdku spolu a čekali na zákazníky. Jenže těch moc nebylo. I já jsem tam šla párkrát nakoupit, když se mi nechtělo chodit do supermarketu, ale brzy jsem zjistila, že se moje lenost začala pěkně prodražovat.

Majitel s prodavačkou nejdříve z nudy neustále něco leštili a pucovali. Po několika týdnech jsem je viděla sedět před krámkem na židli a popíjet frapé. Ale zákazníci veskrze žádní.

Po dalších týdnech jsem procházela okolo a prodavačka seděla majiteli na klíně, obrácená čelem k němu, a vášnivě jej líbala.

A včera se dveře minimarketu opět uzavřely. Na dveřích je nápis: „Na prodej“ a v sousedtsví se šušká, že je prodavačka těhotná a svatba bude prý v září.

Hezké. Byznys sice nevyšel, ale mladý pár našel konečně své životní štěstí...

linkuj.cz vybrali.sme.sk