Jak ubíhá zima na ostrově..


Zrovna jsem tuhle uvažovala, proč mi letošní zima tak strašně rychle uběhla a co jsem vůbec dělala.

Ač je Korfu malý ostrov, pořád se tu něco děje. Lépe řečeno, pokud člověk chce, něco se děje.

Kromě hezkých sobot a nedělí, kdy jsme s dětmi a kamarády piknikovali na pláži, byly samozřejmě i dny všední, některé z nich ne moc hezké nebo přímo nevlídné.

Ofélie začala hrát na podzim na klavír a já jsem se nechala starou paní učitelkou Tinou přemluvit a začala po více než dvaceti letech znova hrát. Takže už nám zbývá jen Adonis, ale ten svoje krátké pokusy o hudbu pověsil na hřebík a věnuje se s vervou pečení chleba, k mé radosti vaření různých asijských jídel (zakoupil si totiž wok, čímž rozšířil svoji velkorysou sbírku pánví-k mé nelibosti, neboť nejsou kam dávat) a nyní právě intenzívně spekuluje nad tím, jak příští zimu prožít v teple za méně peněz. Nainstaloval tedy nějaký kotel na dřevo a po výměně asi pěti instalatérů, kteří slibili připojit k ústřednímu topení, ale nikdo netušil jak, zkoumá, jak jej použít, aby nevybouchnul. Kapitolu o řeckých dělnících si ale nechám až na jindy.

Vánoce jsme oslavili v přítomnosti našich milých přátel z Čech. Od ledna až do konce února nebo začátku března se krájí tzv. Vasilopita. Ve skutečnosti to znamená, že každý spolek či sdružení slaví příchod Nového Roku rozkrojením ořechového koláče, ve kterém je schovaný penízek. Ten, kdo jej bude mít ve svém kousku, bude mít štěstí po celý rok. Krájení pity je většinou spojeno s velkolepými proslovy, na které si Řekové tak potrpí. Začínají oslovením všech důležitých představitelů spolku a pokračují téměř identickými nekonečnými chválami i samochválami.

A tak jsme rozkrájeli pitu ve filharmonické společnosti, v klubu Pinguínů –zimních plavců, v anglikánském kostele, v jachtingovém klubu, v šachovém klubu i v místním obchodě s vínem.

Mezitím se konalo pár prima jazzových i jiných koncertů, některé z nich zcela zdarma, karneval, setkání dospělých a dětí na jízdu kolem města na kole, vyprávění arabských pohádek v arabském stanu postaveném na náměstí, i festival animovaného filmu, na kterém byl prezentován i český umělec Jiří Bárta a jako předsedkyně poroty jmenována Češka Magdaléna Šebestová, se kterou jsme strávili příjemný víkend plný jídla, vína a zpěvu a hry na kytaru.

A já už skoro dva měsíce docházím opět pravidelně čtyříkrát do týdne na večerní zkoušky naší dechové filharmonie, neboť Velikonoce se závratně blíží. Na Květnou neděli a pak o Velikonočních svátcích budeme hrát v procesích a příští pondělí zase na koncertě v katolické katedrále.

Příští týden mají děti čtrnáctidenní Velikonoční prázdniny a pak už je jen krůček k prázdninám letním.

Ani nestíhám umýt okna. A pak prý, jestli se tu nenudíme....

linkuj.cz vybrali.sme.sk