na La Grace

Na tuhle událost jsme čekali více než rok. Už tehdy jsem se totiž dozvěděla, že historickápirátská loď , kterou staví Češi v Egyptě, dorazí na Korfu.

Jsem nadšená, když se doslechnu o někom, kdo si plní svůj sen. Na světě je totiž mnoho lidí, kteří si stěžují a jejich sny jsou pohřbeny zaživa. A tak, když jsem zjistila, s jakým nadšením se staví La Grace, zatoužila jsem si ji prohlédnout a seznámit se s těmi, kteří svůj teplý domov vyměnili za dobrodružný sen.

Po mailu se s členy posádky komunikuje skvěle. Odpovídají ihned a jsou velmi vstřícní. Lehká úzkost se mne zmocnila, když jsem zjistila, že na Korfu bude loď stát dva dny a to přesně v době, kdy já budu na výletě v Albánii. Trošku jsem smlouvala, až pan kapitán svolil, že La Grace zůstane ještě do nedělního rána.



V devět ráno, jak jsme byli domluveni, jsem byla s celou rodinou nastoupena na lodi, ale jediný, kdo byl na palubě, byl pirát Ondra, který si stříhal vousy a čistil dudy, na které umí úžasně hrát. Ostatní se pomalu vynořovali ze svých kapin a nakonec dorazil i kapitán Pepa. Větrem ošlehaný a přívětivý nám představil i manželku a svého pětiletého synka Filipa, který brázdí moře už od narození. Filip šplhal na stěžen po provazech jako nic a mně se jen tajil dech...



Kromě Ondřeje, který je také kejklíř, jsou na lodi i další umělci. V sobotu, kdy se na Korfu konaly průvody kapel a námořnictva na oslavu připojení Jónských ostrovů k Řecku, se celá posádka převlékla do pirátských obleků a mašírovala v šiku za námořnictvem, dokud ji nevyhodila ochranka. Lidé tleskali a křičeli nadšením.



Kapitán vypráví, jak od malička toužil po moři a hltal dobrodružství pirátů. Asi deset let měl pořád na mysli stavbu repliky historické lodi. Jenže jeho počáteční kapitál byl 200 000 korun. „To stačilo zhruba tak na lana, viď?“ Ptáme se se zájmem. Podíval se na nás s lehkým úšklebkem a řekl: „Ne, dvanáct km lan, co tu máme, přišlo na sedm set tisíc...“.

Loď byla nakonec postavena za pomoci mnoha kamarádů, nadšenců, někteří přispívali finančně, jiní zase jezdili do Egypta pomáhat zdarma. V březnu tohoto roku loď konečně vyplula na moře. „Ten okamžik byl prostě kouzelný,“ říká kapitán a neskrývá své dojetí.

V Aténách se konala velká oslava při příležitosti křtu La Grace. České velvyslanectví pomohlo s některými náročnými úkoly a večírek mohl začít. Křest přenášelo dokonce šest řeckých televizních kanálů, jen z českého tisku ani televize se bohužel neobjevil nikdo.



Kapitán nemá moc času, protože je třeba plout dál. Po cestě vyhořel generátor a na Korfu se nemohou zdržovat opravou. Spěchají do Itálie, kde pokračuje jejich program. Nabízí, že se s dětmi můžeme svézt do nedaléké mariny, kde budou tankovat. Nabídku s radostí přijímáme a zatímco se moje děti honí s malým kapitánem Filípkem po celé lodi, snažím se vyptat na co nejvíce věcí. Jak si tedy vlastně kapitán představuje svoji budoucnost?

Vypráví, že loď má obrovské výdaje. Proto organizuje plavby pro zájemce, kteří chtějí zažít nějaké neobvyklé dobrodružství. Mohou jet jen jako turisté, v tom případě dostanou dvoulůžkovou kajutu a nemusejí nic dělat, jen se vozí. Stojí je to ale o půlku víc než ty, kteří se přihlásí jako kadeti a pomáhají se všemi pracemi s plavbou spojenými.

Mají v plánu taky pořádat svatby či nějaké slavnosti a pokud chce mít někdo romantický pohřeb, může nechat rodina jeho popel rozprášit v moři. Malý Filípek půjde do školy až za rok a pak bude mít individuální plán. Občas jezdí domů, aby byl mezi dětmi, protože i když pobyt na moři je cenná zkušenost, loučí se s Janýskem slovy: „Tak ahoj a nazdar, dobře dojejďte, dávejte na sebe pozor, ať se vám nic nestane a až přijedete, ozvěte se!!“ Smějeme se na pětiletého rozumbradu a z mola máváme celé posádce a přejeme příznivý vítr do plachet!

linkuj.cz vybrali.sme.sk