pokračování

Janis se naštěstí z dvojky z hudebky celkem rychle otřepal. Pomohla mu v tom hodně jeho učitelka piana, stařičká paní Tina, která nelenila zavolat řediteli školy, dát mu pořádné kázání, na což ředitel jen odpovídal: „Ano, ano, co vám mám na to říct? Chápu, ano, máte pravdu, ale já nemůžu nic dělat, to musíte probrat s učitelkou...“

Kýria Tina tedy neváhala najít učitelku, paní Afrodité. Volala na několik míst, až ji našla nakonec ve škole. Vzala si ji k telefonu a představila se jako paní Pilarinu, která učí piáno už celých padesát let a na Korfu jejíma rukama prošli mnozí velcí pianisté. Paní Afrodité ji do telefonu uctivě zdravila a hned začala pochlebovat, jak ji zná a jak o ní slyšela, že je výborná učitelka a... „Tak dost,“ utnula ji paní Tina. „Já vám nevolám kvůli tomu, abyste mi říkala, jak jsem skvělá. Volám vám kvůli svému žáku Janisovi, kterému jste dala dvojku. Tak abyste věděla, tohle já beru jako svoji osobní urážku. Janise učím už čtyři roky a je to jednoznačně můj nejlepší žák.“

Paní Afrodité začala cosi koktat o tom, že Janis v hodině řádně nespolupracuje a v tu chvíli ji paní Tina opět přerušila: „Žák, který nespolupraczuje v předmětu, který ho baví ze všeho nejvíc, má asi špatně nastavený program. Zkuste přemýšlet nad tím, co v hodině děláte a proč nespolupracuje. Vy jste přece pedagog a musíte vědět, že tímhle stylem dítěti ubližujete.“ Afrodité začala vyprávět, že sama jednou měla na střední škole trojku z hudebky a že na vysvědčení přece nezáleží. (Paní Tina si pomyslela, že trojka pro ni byla příliš dobrá známka.) Nakonec se zeptala, zda si kýria Tina přeje, aby Janisovi známku opravila. Tina odvětila, že to není třeba. Že škodu na dětské duši už nadělala a tu už žádným přepsáním nespraví a pak se poroučela.

Když mi ten celý rozhovor sdělovala do telefonu, byla jsem úplně dojatá.




Přesně za týden od vysvědčení ve škole se konal malý koncert místní filharmonie, kde Janis hraje na příčnou flétnu. Měl to být závěrečný večírek s vysvědčením z hudební teorie a praxe. Dívala jsem se na svého chlapečka hrajícího s šesti děvčaty, a když při rozdávání diplomů dostal jedničku a, protože byl letos ze všech flétnistů nejlepší, jako odměnu padesát eur v obálce, skoro jsem se neubránila slzám.

Teď jen nevím, zda mám paní Afrodité kopii vysvědčení zarámovat nebo ne.

linkuj.cz vybrali.sme.sk