z Korfu


Nedávno jsem tu měla na dovolené novomanžele. Zřejmě měli oba už jedno manželství za sebou, napovídal tomu nejen jejich věk, ale i lehkost, s jakou k novomanželství přistupovali. Ženich byl v podnapilém stavu už na letiši a nevěsta ho s omluvným úsměvem vedla za ruku, aby neupadl.

Ač byl ženich v alkoholovém opojení po celou dobu líbánek, nebyl nijak otravný nebo nepříjemný. Byl spíše v takovém celkem vtipném a milém rauši.

Ptala jsem se ho, jestli pořád ještě zapíjí radost ze svatby či už teď zapíjí žal z nového závazku. Smál se a říkal, že zapíjí život jako takový.

Při odletu jsem mu radila, aby moc nemluvil, aby nikdo nepoznal, v jakém je stavu. Podnapilé lidi totiž pak posádka nechce pustit do letadla. Děkoval mi a oba se se mnou srdečně loučili.

Po několika dnech mi volala nevěsta. Představila se a ihned prohlásila, že si na ně určitě pamatuji. Jenže já si jména moc nepamatuji, tak jsem ji požádala, aby se mi připomněla. „To jsme my, jak jsme byli u vás na svatební cestě a manžel pořád popíjel...,“ řekla trošku stydlivě. Hned jsem samozřejmě věděla.

„Víte, já mám na vás takovou prosbu- v hotelovém pokoji jsem si zapomněla zlatý řetízek s kamínkem. Byl to pokoj 233. Myslíte, že by se dal ten řetízek vypátrat?“

Slíbila jsem, že se zeptám a zavolám nazpět. Volala jsem do hotelu, kde si na dvojici okamžitě vzpomněli. Recepční zavolala vysílačkou uklízečce, která si také hned vzpomněla a za chvilku byl řetízek na světě.

Volala jsem nevěstě a radostně jí oznamovala dobrou zprávu. Děkovala mi a řekla: „Ten řetízek má pro mě nesmírnou hodnotu, protože je po prababičce. To je zvláštní, já jsem ani na vteřinu nezapochybovala, že by tam byl.“

A já jsem si uvědomila, že přesně kvůli takovým příběhům jako je tenhle, mám Řecko tolik ráda.

linkuj.cz vybrali.sme.sk